Tak to máš štěstí, že dokážeš sníst všechno. Já jsem strašný vybíravec, už odmala jsem byla. Bydleli jsme i s babičkou, která vařila (mamka občas taky, ale spíše jen o víkendu, taťka nevařil vůbec, ani nevím, jestli to umí). Každopádně když jsme se se sestrou pomalu začaly rýpat v jídle a odmítat to, babička zuřila, nutila nás to dojídat, dělala scény, postupem let to však vzdala. Nic jiného jí nezbylo :D Ze sestry je teď veganka a já jsem vybíravec největšího rázu :D Takže asi tak, no :D
Asi to nejde lámat přes koleno. Se svým dítětem postupuji také trochu jinak než jsem to měl doma já. Každopádně, pokud čekám nějakou dietní zradu, raději volím cestu s díky odmítnout jídlo jako takové, přijde mi to hezčí vůči hostiteli..i hnusné jídlo může dát dost práce uvařit:-))