Věřím jen v samotného člověka

V Boha nevěřím a většina mých debat ohledně toho nikam nevedla. Každá strana si stála na svém. A takto to je ohledně víry ve většině společnosti. Víra lidi často rozděluje. Z bratrů vytváří odpůrce, sestry si dokáží vyrvat vlasy.

(zdroj: pixabay.com)

Babička i děda z otcovi strany byli věřící. Pravidelně navštěvovali kostel, občas se modlili. Jako dítě jsem se dědy několikrát ptal, proč to dělá. Nepamatuji se na nějakou uspokojivou odpověď. Jen to, že do kostela chodil, aby si odpočinul, pokecal s kamarády apod.

Počátkem devadesátých let se víra v Boha stala v naši zemi populární. Najednou kdekdo věřil. Nosili se křížky, u všeho se tito noví věřící pokřižovali. Moje sestřenice byla to samé. Ptal jsem se ji, co se stalo, že najednou začala v osmnácti letech věřit v Boha. Z odpovědi mi došlo, že ani sama neví, co to Bůh je a proč v něj věří. Za tři roky ji to přešlo.

Vybavím si jedno setkání na vysokoškolských kolejích. Mladý kluk v mém věku se snažil zasvětit mě do této problematiky. Debata trvala asi hodinu. Na otázku, proč např. umírají nevinní lidé a dacany Bůh nepotrestá jsem dostal klasickou odpověď. Bůh má s každým své plány a má k tomu svůj důvod.

Nikam to nevedlo. Oba jsme si stáli na svém. Když odcházel, vrazil jsem mu jednu facku. Podíval se na mne a ptal, co to mělo znamenat. Odpověděl jsem mu, že to byla vůle boží a Bůh tím něco zamýšlel. A pokud ne on, tak to byla vůle moje a něco jsem tím zamýšlel já. Nevidím důvod, proč by měl mít Bůh proti mě nějaké výhody.

Když v minulosti otec ukradl pro hladovějící dítě chléb, přišel o ruku. Ten otec měl svůj důvod to ukrást. Zamýšlel nakrmit své hladovějící dítě. Ale neměl taková privilegia. Ono své důvody mají i vrazi, zloději apod. Nebo to je vůle boží?

A kolik těch bohů máme? Je jeden, dva, tři? Je to něco hmatatelného či nikoliv? Má svého boha i synův pejsek? Neviděl jsem ho se modlit. Ale určitě nějakou víru má. Věří, že dostane každý den své granule, půjde se s ním na vycházku či se s ním syn pomazlí.

Nechci zde napadat víru v Boha. Je každého věc v co věří. Já věřím na mimozemšťany, slušné lidi, kamarádství. Věřím, že když poctivě pracuji, dočkám se náležité odměny. Věřím, že mi dnes večer žena uvaří dobrou večeři. Věřím, že nejsem ničí loutka, za kterou někdo rozhoduje o osudu.

Můj názor je, že veškerá víra v Boha je jen jedna velká propaganda. Nástroj k usměrňování davu. Nástroj k omlouvání a zdůvodňování si svých chyb, k vysvětlování toho co nechápeme.

Jako dítě jsem věřil na Ježíška. Nedočkavě čekal na dárky. Celý rok se snažil být poslušný, aby dárků bylo hodně a byly co největší. Aby Ježíšek přinesl to, co si přeji. Moje víra v Ježíška časem byla zničena. Ježíšek dárky nenosí.

Na závěr uvádím citát, který jsem nedávno našel. Autora neznám:

Když jsem byl malý, modlíval jsem se každý večer za nové kolo. Pak jsem pochopil, že Pán takto nepracuje. Tak jsem jedno kolo ukradl a požádal Boha o odpuštění.