Nicaragua 4.část Granada, Vulcano Masaya aneb žhavá láva a nějaká ta playa

V této části jsem začala objevovat krásy Nicaraguy i mimo ostrov Ometepe. Navštívila jsem vulcán s viditelnou žhavou lávou, alternativní školou, historické městečko Granadu a pláž, kde jsem ztratila věci.

Tak pěkně od začátku. Z Ometepe jsem vyrazila do San Juan del Sur.

Jsem sem jela primárně kvůli škole Sun Juan del Sur. Ve městě, po hledání možnosti přespání v kempu, jsem nakonec zvolila snad nejlevnější hostel. Za 6$ a poprvé luxus vlastního pokoje.

Brzo ráno jsem vyrazila na domluvenou schůzku. Stopla jsem si dokonce rodinného příslušníka někoho ze školy. Díky tomu jsem tam byla dost brzo a mohla jsem se dostatečně vynadívat a nafotit, optat. O škole napíšu článek zvlášť.

Později ještě vyrážím na oblíbenou pláž. Hm upřímně, ty proflaklé pláže za moc nestojej. Stopem až tam, došla jsem až na druhou playu, že se optám na kemp. Tam jsou tak nepříjemní a drazí, že jdu zpět. Jeden kluk mi chtěl pomoct, ale bohužel mě dostal do nepříjemné situace. Musela jsem ho dost rázně odmítnout. A ani jsem se nevyspala. Když vám na střechu celou noc něco padá, asi velikosti pomerančů, tak to moc nejde.

Západ ☀️ kus od pláže Maderas

Večer pláž samý krab

Hurá stopem zpět a až do Granady. Hodně lidí toto místo doporučilo, mě se líbilo díky nejmilejšímu hostelu, co jsem kdy potkala. Úžasná atmosféra, skvělý dobrovolníci, zadarmo odvoz na strom hotel.

Cestou jsem měla jeden z prvních nepříjemných stopů. Týpek na motorce se mnou zastavil a pohladil mi lítka. Fuj, říkám no, on Si. Rozjel se a když jsem ho odmítla chytit kolem pasu, po chvíli zastavil. Já mu hned vrátila helmu a odešla jsem.

Zastavilo mi čistou náhodou auto, co jezdí hostel De Boca en Boca do Stromového hostelu.
Díky třem sympatickým australanům jedoucím od tamtud jsem se rozhodla ho další den navštívit.

Skvělá atmosféra v hostelu

Útulné a pohodové prostředí

Nabízené akce

Granada

Dopoledne jsem se rozhodla zainvestovat do tour na kayaku

Dostali jsme na ochutnávku místní mango (neloupe se), na konci i kokos.

Zastávka na krmení opiček

Mrkejte na tu tobolku. Prej ať za to zatáhnu

Tak jo..

Přes den možnost zadarmo koupání v jiném hotelu. Trochu zchladit se před výpravou na sopku

Sopka byla boží, u vstupu jsme si stoply s kamarádkou z hostelu dva cestovale a zaplatily vstup asi 10$ (noční vstup po 17 je dražší), ale
na západ Slunce se tam určitě vyplatí jet.

Jak jsem slyšela, že jeden muž jede zpět do Granady, hned se ptám zda nás nevezme. Ještě dal Celie číslo, kdyby by bylo potřeba. To jsem ještě netušila, že potřeba bude.

Po návratu ještě vyrážím směr Stromový Hostel, dneska párty live alá kdo chce, může zpívat. Cestou se do mě jeden místňák zamiloval, takových lichotek už jsem dlouho neslyšela, nechybělo moc a požádal by mě o roku a klidně jel se mnou do Čech.

Stromový domeček

Hlavní zpěvák večera, sám majitel z Austrálie osobně.

Měla jsem v plánu tu přespat, myslím, že to byl špatný nápad. Australani mi původně řekli 4 za postel. Realita byla jiná. Jen za blbý stan 5$. A to jsem víc sebou neměla. Párty byla úplně můj styl až do půlnoci, pak začala elektro. Asi v půl druhé jdu hledat místo na stan. Nejvíc rozumné se to zdá pod Dormitory, ale pocitově šílené. Jeden australan říkal ať jdu spát dovnitř. Nakonec jsem se nechala překecat, ale v 6 ráno mi to nedalo a přestěhovala jsem se na terasu. S klukama jsem se pak mohla svézt zadarmo ranním taxi.

Opět Zombie mód. Už se mi nikam stopom nechce. Zůstávám ještě na noc v tom skvělým hostelu. Ráno v ceně palačinky se syrupem a banánem. Majitel byl nadšením bez sebe, když mu říkám, jak se tu člověk cítí jako doma.

V noci sem na sebe naštvaná. Zapomněla jsem na pláži tílko a kraťasy. Safra porte. Aj, co teď?
Psala jsem známému co tam byl, nevyšlo. Psala do jednoho hostelu ať se mi aspoň podívaj, jestli to tam vůbec je. Taky nic.

V rozhodnutí tam na slepo jet mi pomohl Robbi, (ten z vulkánu) mohla jsem v jeho pronajatém apartmánu na noc zůstanu.

Vzal mě tam na motorce, pak na další pláže. Na drinky, večeru. Navíc ráno mě hodil celou cestu až na hranici. No neuvěřitelný

Mimochodem, jak že sem ty věci ztratila? Frajerka, batoh nechám hlídat. Na pláži se svleču, vycachtám a jdu z vody rovnou pro batoh a pak do sprchy. Úplně nevšímajíc, že mi na pláži něco leží.

A představte si!! Ty věci jsem opravdu našla. Prostě tam čekali za ploten v hostelu.

Výhled z jeho apartmánu

Západ Slunce, aby jich nebylo málo :) s pivem v ruce

Poslední oběd v Nicaragua u hranic. Moje oblíbené Patacones (banány Platana)

Best chips

Příště již Kostarika, sledujte aktuality na mé fb stránce www.facebook.com/nastopu

#solocestovani #traveling #posvete #vulcanMasaya #Granada #Nikaragua