Svět Piva - Vol 1

Tak zase po dlouhé době....těžká nestíhačka. Ale zrovna sedím v u nás v hospodě u krbu ve kterém plápolá dřevo jsme dnes navozily , vychutnávám si Clock APA 12 a do otvíračky mám ještě dvě hodinky...

Jednou když jsem se zakecal s @womic tak se mě ptal proč nepíšu o pivu... Já se nadechl a začal mu vysvětlovat jak je to vlastně těžké...Ale pravdou je že tím více zajímavé. Takže do toho!

Pivo je pivo! No to je pravda, ale co je vlastně pivo, a čím se jednotlivá piva liší? To je trochu složitější....Nebudu vás dneska zatěžovat zhruba 190 druhy pivních stylů které jsou momentálně uznávány a ukazovat vám miliony grafů, pivních stromů atd. Začneme pomalu.... Ovšem aby jsme si vůbec rozuměli musím vám prvně vysvětlit několik pojmů

IBU - (International/European Bittering Unit) je světově uznávaná jednotka pro měření hořkosti piva. (pro srovnání Pilsner Urquell má podle IBU 11,7 což je velice malá hodnota ve srovnání s ostatními pivy typu ležák, většina ležáků toho typu se pohybují okolo 30)

Všeobecně (není to ovšem pravidlem) se dá říct že piva typu Weizen mají IBU mezi 10-20 , ležáky se pohybují od 20-40 a nad 40 (často i přes 100, pil jsem i pivo s IBU 1000) se pohybují piva typu IPA,ALE,APA,NEIPA, BrutIPA a další. Stouty,Portery atd jsou kategorie sama pro sebe a jejich hořkosti se liší ještě více.

EBC - Je evropská (ale často používaná i mimo evropu) jednotka určující tmavost piva. Některá piva se často velmi odlišují oproti standartu, ale zhruba se dá říct že přibližné hodnoty EBC u jednotlivých typů piv jsou :

2 – 5 průmyslově vyráběná piva (světle žlutá)
5 – 10 Witbier, ležáky
7 – 14 Kölsch
8 – 12 Octoberfestová piva
8 – 14 světlý Weissbier
8 – 18 Bock a Doppelbock
10 – 18 Kellerbier
20 – 40 Belgian ALE (ejl)
20 – 45 Märzen
25 – 60 Tmavé pivo
25 – 60 Tmavý Weissbier
30 – 60 Rrauchbier
30 – 100 Bock a Doppelbock (tmavé)
80 - 100 Porter
100 – 250 Stout

Právě u piv typu Stout se můžeme setkat s tím že sklenici neprosvítíme ani silnou LED baterkou

EMP (%) - Extrakt původní mladiny
EPM určuje hmotnostní podíl vody a všech extraktivních látek, které se nachází v mladině před zakvašením. Jedná se o složky cukernaté (zkvasitelné a nezkvasitelné) a složky necukerné (minerály, vitamíny a jiné), které se během rmutování a vaření rozpustily ve vodě. z 10 % tvořena rozpuštěnými surovinami a z 90 % vodou. Po vykvašení je extrakt nižší, protože část posloužila jako potrava pro kvasinky, které vyráběly alkohol a oxid uhličitý

Ovšem tady je celá věc trochu složitější, spousta lidí (spíše teda v ČR) si myslí že stupnovitost EPM má podíl na síle,hutnosti a podílu alkoholu v pivu. Ovšem návaznost EPM na % ALC je naprosto minimální. Například 10 Hektor od pivovaru CLOCK má větší obsah alkoholu než 12 ANTOŠ. Stejně tak jako existují piva např : Hendrych H8 (8%EPM) který jsou alkoholem i chutí výraznější než většina piv které mají EPM mezi 12-14.

Často se tedy setkáváme s tím že piva můžou nést označení 11,8 nebo 13,9 atd.... Například Plzeň 12 má doopravdy podíl EPM 11,7. Toto rozlišování piv má spoustu úskalí, i díky legislativě ztěžuje pivovarům práci protože piva nad 13 EPM jsou brány jako speciály a je z nich odváděna vyšší daň. Krom faktu že stupnovitost EPM neurčuje jak vlastně pivo bude chutnat, a je spíše informativního charakteru. Ve světě (Belgie,USA atd) se toto označení vůbec neuvádí uveden je přímo alkohol. Takže bacha až pojedete na dovču, velká číslice 11 na etiketě láhve může klidně znamenat % alkoholu...

A pro zajímavost přihodím dva obrázky které vám odpoví na otázku proč jsou Craftová piva tak drahá...

No, pro zavaření hlav by to asi zatím mohlo stačit.... V dalším kole vám vysvětlím dvě zásadní kategorie piv. Svrchně a
spodně kvašená ....