Můj deník 17.1.-27.1.2020

Dovolená, nemoc a krčka

Tak já se z těch sra..k zřejmě nedostanu. Když už jsem se vymotal ze spárů programování tréninku a svátků, odjel jsem na týden do hor na lyžovačku a ve středu mě přepadla chřipečka. Celkem nepříjemná teda musim podotknout, poněvadž jsem stále out. Schopen si tak max uvařit čaj a pustit si seriál. Den za dnem je to sice lepší, ale pořád to není ono. Takže kdybych napsal nějakou totální minelu, nedivte se, jsem stále trochu mimo...

Každopádně se mi naakumulovali dotazy na krční páteř. Tu teď řeší kde kdo a mě tyhle věci dost zajímaj, takže sem se teda uvolil něco k tomu napsat, ačkoliv (bold part) nejsem žádnej vystudovanej fyzio, takže moje nápady a návrhy berte s rezervou a nechte si je prošrotovat v hlavě, případně se doptejte, nebo si skočte někam na fyzio, nechte se zkontrolovat študovanejma doktorama, zkrátka dělejte to, co Vám připadá smysluplný. Ona je to ostatně Vaše věc na krku a vy nejlíp víte, co s ní dělat. (konec bold part) :) Já jsem jenom, řekněme takový médium. Ve spoustě případů jsem schopen si pomoct sám (co se týče problémů fyzický schránky) a čas od času někomu dalšímu. Respektive mám takovej specifickej přístup k věcem, kterej mi pomáhá to řešit, ale je to na dýl. Asi nebudu schopen v tomhle článku vyjádřit úplně celou tu myšlenku, ale jádro pudla zkusim vystihnout. Na cviky se pak podíváme zase příště, dneska bych rád shrnul zase nějakej obecnej základ a trochu do toho včlenil nějakej selskej rozum...

Takže bolí mě hlava. Za krkem. Šíje. Migrény. Co s tim?

Tohle jsou většinou dlouhodobý záležitosti, který se v těle naakumulovali v posledních měsících a letech a po nějakým čase o sobě začnou dávat vědět. Takový ty chronický, dlouhodobý nepříjemnosti...Většina lidí jde a první co chce po trenérovi, nebo u fyzia vědět jsou cviky. Je to podobný jako když přijdou k lékárníkovi, nebo doktorovi. "Bolí mě hlava, něco mi předepiš, aby mě nebolela." Většina z nás ví, že takhle to ve spoustě případů úplně nefunguje. Bolest hlavy je nějakej následek. Otázka zní, co je příčina? Ibáč bolest hlavy otupí, což je pěkný, ale nevyřeší nic...

Je to jako s chlastem. Ožeru se, ráno se probudim a bolí mě hlava. Vezmu Ibáč (nebo jinou tabletku) a svět je hned růžovější. Když se ale příští den znova vožeru, bolest bude zpátky, vezmu si další Ibáč a tak pořád dokola, dokud se nezačnu ptát, proč mě sakra ta hlava po alkoholu tak bolí? A začne se rojit spousta teorií. Možná je to proto, že po chlastu jdu spát pozdě. Možná chlastám moc. Možná piju málo vody. Možná to moc míchám. Možná je to na hovno alkohol. Faktem je, že nevim. Ale můžu začít zkoušet, že jo? Příště až se vožeru, zkusim pít víc vody a jeden druh alkoholu. Pomohlo? Bezva! Možná sem našel řešení. Nepomohlo? Tak zkusim jít dřív spát. Přesto bolí? Možná míň pít. Možná zkusit nepít vůbec... Řešení jsou kvanta. Je to test a díky němu mám šanci se něco naučit, ale nejdřív ze všeho je třeba se začít pídit po příčině. A stejný je to při dlouhodobých a chronických bolestech. Možná dělám v životě něco, co se mojí hlavě (mým kloubům) nelíbí. Je to hodně otázek, chápu, ale kde jsou otázky, tam budou dřív nebo později i odpovědi...

Co když mám ale už půl roku opakující se migrény?

Pak se nám problém větví ještě víc. Možná je to dlouhodobým stresem, třeba dlouhodobým civěním do obrazovky, nebo je něco oslabený, stažený a nebo obojí. Co my jen víme? Jedna z možností, jak to začít rozklíčovávat, je deník. Pokud na tom člověku hodně záleží, možná není od věci si vést nějakou třeba excelovskou tabulku a zapisovat si do ní, co jsem ten den dělal a jestli mě hlava bolela a nebo ne. Monitorovat se dá spousta věcí, do spánku až po stres. Buď to za nás dělaj hodinky, nebo třebas můžu stres hodnotit na škále od jedný do desíti a každej den si zapsat nálady a pocity. Za nějakej čas z toho může vylézt nějakej pattern a člověk může začít zjišťovat, že se mu se zvýšeným stresem, zvedá pravděpodobnost migrény.

Pokud člověk není zrovna systematickej typ a z představy psaní takový tabulky se mu zvedá kufr, stejně má většinou v hlavě nějakou ideu, proč se mu migréna vrací. Možná má pocit, že je to nedostatek čerstvýho vzduchu, možná má pocit, že špatně spí, nebo třeba ví, že dlouho civí do kompu. V každým případě může zkusit na daný věci zapracovat a sám pak uvidí, jestli to zabírá, nebo ne.

Pokud jste fajnšmejkři jako já, většinou jste si asi všimli, že problém má asi deset tisíc možných vysvětlení a řešení, tudíž lze jen těžko prokázat, co přesně je příčinou problému, jaký je přesný řešení a prostě spustíte plošnou palbu. Takže třeba člověk ví, že jí jako prase, chodí spát za svítání, nechodí moc ven a celej den čumí do kompu. No a celý se to pokusí zvrátit a dostat na jinou kolej. Někomu totiž vyhovuje i tenhle přístup. Někdo hromadu hnoje systematicky lopatou odklízí od jednoho kraje k dalšímu, dokud nic nezbude a další člověk to prostě odklízí nějak náhodně. Důležitý je, aby kopa hnoje zmizela a přestalo to smrdět. Jak na to člověk jde, to je celkem jeho věc.

Já mám každopádně takovou svojí zkušenost, kterou teď na závěr chci říct a to je, že všechny dlouhodobý problémy se většinou nevyřeší mávnutím kouzelnýho proutku. Žádný "triky" a "kouzla" (cviky, léky, cokoliv). Ale nějaká systémová změna, kterou člověk provede a jejíž účinek se často prokáže až za nějakej čas. Což ale neznamená, že se tomu nedá nějak dopomoct a že ty "triky" a "kouzla" v tom nemůžou mít (nemaj) svoje místo. Ale o tom zase příště, poněvadž už sem se zase rozepsal víc, než bych sám chtěl...

17.1.-27.1.2020

• Tak já to zase shrnu, protože by to bylo zbytečně na dlouho a tohle si převážně stejně píšu pro sebe. Do středy jsem normálně cvičil a večer jsem upadl do postele s horečkou. Co je možná zajímavý je to, že i na hotelu bez tělocvičny se dá celkem slušně zacvičit a poradit si. Mně stačilo 10 metrů chodby a možnost pověsit se za schody, čímž se dá slušně potrénovat síla úchopu (viz obr) a na těch 10 metrech se dá třeba plazit. :)

• Jo a taky sem si dal na horách výběh. 12.37 km, převýšení asi cca 350 metrů. Ve sněhu. V silničkách (takže dole na ledě jsem s sebou jednou fláknul). Kde to je asi všichni víte. :)
  
• No a nakonec nesmí chybět ani fotka ze svahu, že jo. :)